|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Moc v pomáhajících profesích. Moc v pomáhajících profesích se zřetelem na specifické prostředí českého dětského domova.
Balická, Kateřina ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
1 Anotace Cílem diplomové práce s názvem Moc v pomáhajících profesích je popsat specifika moci ve vztahu pomáhající a potřebný a předložit možné teoretické koncepty pomocí kterých lze mocenské vztahy v pomáhajících profesích analyzovat. Práce se mimo jiné soustředí na teorii trojúhelníku vzájemné závislosti, na jejímž základě je možné více porozumět vztahům, ve kterých je moc využívána k naplnění potřeb "mocensky silnější" strany. v druhé části práce je téma moci konkrétně zasazeno do prostředí dětského domova a do vztahu vychovatel - dítě v dětském domově. Tato část nabízí aplikaci konceptuálního rámce teorie vztahů vzájemné závislosti pro účely reflexe mocenských postavení a mocenských vztahů v pomáhajících profesích.
|
|
| |
|
|
Arteterapie v náhradní rodině
ADÁŠKOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce seznamuje s možnostmi začlenění arteterapeutických technik a témat do sociální práce. Autorka přibližuje některá specifika náhradní rodinné péče a nabízí vhled do doprovázení náhradních rodin. Krátce pojednává také o historii a současnosti náhradní rodinné péče, dále zmiňuje problematiku adaptace dítěte a rodiny a zaměřuje se mj. na rané trauma a psychickou deprivaci přijatého dítěte a odraz traumatu a psychického strádání ve výtvarné tvorbě dítěte. Arteterapii autorka užila jako nástroj sociálního pracovníka k podpoře komunikace v rodině a k budování pozitivní identity přijatého dítěte. V praktické části ukazuje konkrétní možnosti včlenění arteterapie do sociální práce s celou rodinou, a především s dětským klientem - inovativní práce s tzv. Knihou života. Práce mj. zjišťuje, zda se rané trauma a psychická deprivace odráží v tvorbě přijatých dětí a zda je patrné zmírňování traumat vlivem rodinného prostředí. Nastiňuje okrajově i problematiku biologických dětí v náhradní rodině a hledá případné zvláštnosti v jejich výtvarném projevu.
|
|
| |
|
|
Budoucnost očima předškolních dětí vyrůstajících v dětských domovech
Motlová, Kateřina ; High, Radka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Jak již prozrazuje název bakalářské práce, tak jejím cílem je zjištění, jak nahlíží dětí předškolního věku vyrůstajících v dětských domovech na svoji budoucnost. Do jaké míry ovlivňuje vyrůstání v ústavní péči jejich budoucí život. Teoretická část se několika kapitol, které úzce souvisejí s vývoj dětí od početí po předškolní věk. - novorozenec, kojenec, batole a dítě předškolního věku. každé podkapitole jsou uvedené důležité mezníky vývojových období, které souvisí tématem bakalářské práce. Další kapitola, která se v dětských domovů v České republice z hlediska legislativy. Navazující kapitola pak pojednává dopadu umístění dětí do ústavní péče (v této práci konkrétně do dětského domova). Jednou důležitých částí se zaobírá pojmy čas, časová perspektiva a vnímání času dětí předškolního věku. Poslední kapitola teoretické části se týká vývoje a specifik dětské kresby, protože kresba empirické části. Empirická část se konala v dětském domově s dětmi předškolního věku. Cílem empirické části je zjištění pojetí budoucnosti dětí předškolního věku vyrůstajících dětských domovech. Hlavní výzkumnou metodou jsou kresba a doplňující metodou rozhovor. Analýza kresby je zaměřená na její obsah a vývojovou úroveň. Témata kreseb se týkají představ dětí o jejich budoucnosti. Metodou rozhovoru byl zjišťován záměr dětí, které...
|
|
| |
|
|
Sebepojetí dětí z dětských domovů a z rodin
Zábranská, Žaneta ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebepojetí dětí ve věku 11 - 12 let. Jejím cílem je charakterizovat sebepojetí dětí tohoto věku v závislosti na typu výchovné péče. To je pojeno s popsáním a porozuměním odlišnostem tohoto fenoménu u dětí z rodin a z dětských domovů. V teoretické části práce je věnován prostor k popsání konstruktu sebepojetí a k předestření odlišné sociální zkušenosti, zejména vztahové, u dětí z rodin a z dětských domovů. V rámci výzkumu je pomocí rozhovorů zjišťována podoba sebepojetí a jeho komponent. Vysvětleny jsou i nalezené podobnosti a odlišnosti v sebepojetí dětí z rodin a z dětských domovů, které jsou následně komparovány s teoretickým podkladem.
|
|
| |
|
|
Životní spokojenost dětí a dospívajících z dětských domovů
Rubešová, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky subjektivně vnímané životní spokojenost dětí a dospívajících (11 - 15 let) dlouhodobě vyrůstajících v dětských domovech (alespoň 1 rok) na území České republiky. Primárním cílem práce je podrobněji zmapovat, zdali se spokojenost v některých aspektech liší od jedinců, kteří vyrůstají v biologické rodině. Teoretická část se zaměřuje na rozlišné koncepty životní spokojenosti, aktuální situaci ústavní péče v ČR, její příležitosti a rizika, v neposlední řadě také na vývojová specifika pubescentů a významu rodiny pro život. V rámci teoretické části jsou prezentovány s tématem související studie. Empirická část zahrnuje kvantitativně-kvalitativní výzkum za využití standardizovaného dotazníku KIDSCREEN-52 a doplňujícího anamnestického dotazníku. Počet respondentů činí 53 (30 chlapců a 23 dívek), výzkum se realizoval celkem v 8 dětských domovech. Z výzkumu vyplynulo, že životní spokojenost je ve třech oblastech (emoční vyladění, školní prostředí, sociální přijetí a šikana) nižší u dětí z dětských domovů v porovnání s dětmi z rodin. Ve zbylých sedmi doménách se rozdíly neprojevily. Respondenti z DD vykazují průměrnou spokojenost se svými biologickými rodinami a zároveň i s vychovateli. Rodiny si spíše idealizují, kdežto na vychovatele nahlíží reálněji. Chlapci oproti...
|
host ::
RSS.